Poškození sluchu - Jak hluk poškozuje sluch?
Hluk je každý den naším průvodcem. Co nám může způsobit a jak se lze jeho vlivu bránit?
Jedním z důležitých faktorů zhoršující sluch je hluk. V dnešní době je v našem prostředí prakticky všude – odborně se tato situace nazývá „hlukové znečištění“ Hluk často ani přímo nevnímáme, ovšem kromě toho, že negativně ovlivňuje naši psychiku, škodí také sluchu. Hluk může způsobit akustické trauma – sluchový úraz – buď náhle, nebo pozvolna. Rozlišujeme proto akutní akustické trauma a chronické akustické trauma.
Akutní sluchový úraz
Akutní akustický úraz vzniká oproti chronické variantě jen zřídka kdy v souvislosti s prací. Obvykle se objeví jako následek silných zvuků z oblasti slyšitelné škály tónů (výstřely, výbuchy, třesky). Dochází k poškození vnitřního ucha zvukovými vlnami, při velkých výbuších i k poškození tlakovou vlnou, případně ke kombinaci obojího. Úraz může postihnout i pouze jedno ucho.
Po akutním sluchovém úrazu dochází u postiženého k zahlušení, v uchu mu zní nebo syčí a sluch může být snížen až k hluchotě. Někdy se objevuje závrať, zvracení, poruchy rovnováhy. Bubínek zůstává neporušený. Většinou se sluch po několika dnech začíná zlepšovat, ale zřídka se vrací do původního stavu. Nejdéle, někdy i nastálo, přetrvávají ušní šelesty.
Po výbuších, kdy se uplatňuje i tlaková vlna a kdy dochází kromě poškození vnitřního ucha také k zasažení středního ucha, se zlepšuje sluch velmi pomalu a naopak může časem dojít k pozvolnému zhoršování.
Chronický sluchový úraz Nejčastěji jde o profesionální onemocnění u lidí pracujících v hlučných provozech, kde hladina hluku přesahuje během pracovní směny hodnotu 100 dB. Sluchová porucha se rozvíjí pozvolna i několik let a postiženého nejprve vůbec neobtěžuje, ani ji nemusí zaznamenat. Sluch se ovšem postupně zhoršuje, přičemž jeho ztráta je obvykle stranově symetrická, postihuje obě uši. Pro tuto poruchu sluchu je typické, že začíná vždy na frekvenci okolo 4000 Hz, bez ohledu na charakter hluku – tento stav ovšem postižený zprvu ani nevnímá. Nedoslýchavost si začne uvědomovat až později, když se ztráta sluchu začne projevovat i na nižších, pro běžnou komunikaci důležitějších frekvencích. Pokud se postižený člověk nadále nadměrně hlučnému prostředí vyhýbá, ztráta sluchu se dále nezhoršuje.
Vyšetření
Diagnóza a přesné určení postižení se provádí tzv. audiologickým vyšetřením. Jako základ pro hodnocení ztráty sluchu se používá prahový tónový audiogram – výsledek je ovšem značně závislý i na spolupráci postiženého. Při určování stupně postižení se zohledňují ztráty sluchu nalezené při vyšetření na frekvencích 500 Hz, 1000 Hz, 2000 Hz a 4000 Hz. Z nich se posléze v % vypočítává tzv. celková ztráta sluchu, která říká, nakolik je zhoršena komunikační schopnost postiženého při hovoru.
Léčba
U akutního poškození sluchu je možné následné ušní šelesty či šumění léčit pomocí terapie biostimulačním laserem.
Chronické poškození sluchu je nevratné, doživotní a nelze ho pozitivně ovlivnit žádnou známou léčbou. Podle charakteru dané sluchové poruchy nemůže být ani uspokojivě kompenzováno například používáním naslouchadla. Proto je v oblasti sluchu klíčová prevence.
Prevence Všechna pracoviště, kde intenzita hluku trvale přesahuje 80 dB, jsou označována jako riziková. Ovšem nejen během práce na rizikových pracovištích, ale i během pobytu v místech s vyšší intenzitou hluku je potřeba sluch účinně chránit. Jednou z možností jsou například zátky na zvukovody či mušlové chrániče (sluchátka). V případě jakýchkoliv problémů a potíží se sluchem je pak třeba se ihned obrátit na specialistu ORL.
Autorem článku je MUDr. Tomáš Moravec, Asklepion.cz